Chcete být mezi prvními, kdo se dozví o novinkách a akcích na YachtNet.cz? Nepropásněte je!










 


YachtNet je členem:

YachtNet je členem Asociace prodejců ldí a lodního příslušenství


YachtNet je členem Asociace cestovních kanceláří České republiky




Zobrazit cerifikát ISO 9001 společnosti YachtNet

Systém managementu jakosti
společnosti YachtNet
je ve shodě s mezinárodní
normou ISO 9001:2000
česky | english

K OTÁZCE ASTRONAVIGAČNÍCH CVIČENÍ

klikněte pro větší obázek

Jednomu z velkých mořeplavců kdysi položili otázku, jakým způsobem dokáže získat pro své dlouhé nebezpečné plavby stále nové členy posádky. "Je to jednoduché," odpověděl, "vždyť v hloubi duše je každý námořníkem." Zvláštní potvrzení této myšlenky spočívá v tom, že čím dál více příznivců si získává astronavigace, která je v povědomí většiny lidí nezbytně spojována s mořeplavbou a s představou plnoplachetníku kotvícího někde u pobřeží Indočíny.

Pokud začínající navigátor podlehne kouzlu věci ve vnitrozemí, pak jeho "cesta ke hvězdám" může být doslova trnitá. Většina se totiž na dohled mořského horizontu moc často nedostane. Naštěstí existuje hned několik způsobů, jak to vyřešit.

Za prvé lze používat speciální sextant letecký. Oproti sextantu nautickému je to dosti složité zařízení skrývající ve svém nitru mezi všemožnými integrátory, kolimatory, prizmoskopy a duovizory také normální bublinkovou libelu. V zorném poli takového sextantu je vidět nejen odraz nebeského tělesa, ale i vzduchovou bublinku. Díky takové konstrukci lze sextant udržovat neustále ve vodorovné poloze a v důsledku změřit výšku tělesa nad pomyslným matematickým horizontem. Místo libely může být použito jiné konstrukční řešení, a sice setrvačník roztáčený pružinou, elektřinou nebo stláčeným vzduchem. Jde o letecký sextant s tzv. gyroskopickým horizontem neboli gyrohorizontem. V tomto případě je dosažena větší preciznost systému.

Má to i svoje zápory. Tak například letecký sextant je prakticky nepoužitelný na moři, obzvlášť ne na malé plachetnici, protože na vlně nejde dobře sledovat ani libela, ani setrvačník, ale ve vnitrozemí poslouží výborně.

Druhou možnost ocení ti, jenž by se rádi procvičovali jak na suché zemi, tak i na vodě. V tomto případě bude nejlepším řešením normální nautický sextant, ke kterému se dá pořídit určité přídavné zařízení používané na suchu. Skládá se z kukátka se zabudovanou… libelou. Tento bublinkový umělý horizont může být ve dvou provedeních - běžném a profesionálním. I zde jsou nedostatky, zejména pak snížená přesnost v první a vysoká cena ve druhé variantě. Ke kladům patří jednoduchost a stalá pohotovost.

Nadšenci přicházející o spánek kvůli chybě o velikosti jedné desetiny čehokoliv, ke kterým patří i autor článku, nejspíše zvolí třetí, mimochodem nejlevnější, možnost a použijí společně s nautickým sextantem likvidní, čili tekutý umělý horizont. Zhotovení nedělá problém. Stačí nalít např. vodu do nízké široké nádobky a získat tak přesně vodorovnou reflexní plochu. Způsob práce si lze podrobně vyzkoušet na seminářích o astronavigaci pořádaných ve spolupráci s firmou AVAR-YACHT. Zde se můžete o seminářích dozvědět více. Nakonec se dá pro vyzkoušení principu použít obyčejné zrcátko vyvážené toutéž libelou. Výsledek však nebude moc přesný.

Věřím, že ze čtyř výše uvedených možností si vybere každý zájemce, nicméně na "živé" observace - jak se správně říká astronomickým měřením - nelze zapomenout. Vlastně proto se učíme astronavigaci, abychom své znalosti dokázali použít na moři stejně jako kolegové, kteří laskavě zapůjčili fotografie použité v tomto článku, které znázorňují provedení denních a nočních observací. Objektem nočních observací zde posloužila Polárka.

Byla to jejich první zkušenost s použitím sextantu na moři, ale výsledky stoji za zmínku. Účelem bylo získat tzv. výškovou poziční linii, což kolegové dokázali s chybou od 1.5 do 0.3 námořní míle. Může jim to závidět i leckterý profesionální námořník. Jak je vidět, obavy z neúspěchu jsou zbytečné.

Na fotkách si prosím všimněte plastového sextantu. Jedná se o velmi populární, cenově dostupný typ Mark III od Davis Instruments Corp., nejčastěji používaný začínajícími navigátory. Více o sextantech tohoto výrobce se dozvíte na adrese www.avaryacht.cz v oddělení astronavigace.

klikněte pro větší obázek klikněte pro větší obázek klikněte pro větší obázek klikněte pro větší obázek klikněte pro větší obázek


Pro usnadnění přípravy plavby uvedu několik rad:

1. Denní observace. Slunce za bílého dne je většinou jediným objektem pozorování. Plánovat generální kurz předem prakticky není nutné, protože během dne je možné vždy najít místo, odkud bude vidět obzor ve směru tohoto tělesa. Ani za plavby mezi ostrovy observace nebudou problematické. Z navigace víme, že vzdálenost viditelného obzoru získáme, když výšku oka pozorovatele v metrech odmocníme a vynásobíme koeficientem 2,08. Jedná se o vzdálenost přibližně tři až čtyři námořní míle, proto případný kopec nebo ostrov čnící nad obzorem může být mnohem dál a v takovém případě nemusí činit překážku. Pro orientaci bude nejlepší použít mapu. Vše výše uvedené platí i v případě observace jiných těles a v jinou denní dobu.

2. Noční observace. Jde vlastně o pozorování ne v noci, ale za ranního či večerního soumraku, kdy je zároveň vidět jak horizont, tak i hvězdy nebo planety. Správný okamžik lze určit na základě údajů o východu a západu Slunce. Tyto údaje se uvádí v ročence, ale dobře poslouží i GPS, počítačový program, popř. náramkové hodinky s příslušnou funkcí. V letní sezóně v Chorvatsku se doba ranní observace určí odečtením cca 1 hod. 15 min. od okamžiku východu Slunce, doba večerní - přičtením cca 30 min k okamžiku jeho západu. Ostatně po uplynutí jednoho plavebního dne příslušné okamžiky budou zřejmé i bez počítání.

3. Kolekce údajů. Když to není nutné, nic na místě nepočítejte. Jde o to provést co nejvíce cvičení a nasbírat co nejvíce údajů. Příslušné výpočty lze udělat doma v klidu. Pro každé jednotlivé měření je nutné poznamenat: - datum a přibližný čas pro lepší orientaci - přesné nebo přibližné souřadnice s označením souřadnicového základu (např. WGS-84) - jméno tělesa (pokud nevíte, poznamenejte jeho náměr) - údaje o měření

4. Máte-li tuto možnost, požádejte někoho z kolegů, aby asistoval při zapisování údajů.

Autor věří, že výše uvedené rady usnadní případnému zájemci jeho snažení.

***

Tento článek nemá za cíl poskytnout vyčerpávající výklad předmětu, nýbrž jeho popularizaci. Proto určité pojmy a skutečnosti jsou podány ve zjednodušené formě.

Související odkazy:
Termíny seminářů o astronavigaci, osnovy, přihláška
K otázce přesnosti astronavigačních metod - odkaz na článek na serveru Yachting.cz
Jak získat sextant a ročenku

Případný čtenář může své připomínky nebo vzniklé otázky posílat na adresu: astronavigace@post.cz

Obsah tohoto článku je chráněn autorským zákonem. Citace je povolena pouze s odkazem na autora článku. Jakákoliv reprodukce obsahu tohoto článku za účelem komerčního využití je povolena pouze s předchozím písemným souhlasem autora.

Text: © Roman Verba, 6. 7. 2004
(astronavigace@post.cz)

Foto: © Tomáš Poledno, Martin Voženílek
(yachtnet@yachtnet.cz)